Život v autě. Moje nová životní zkušenost.

Život v autě. To je moje nová etapa života. Před pár lety jsem se rozhodla, že chci cestovat, co to jen půjde. Rozhodla jsem se na základě toho, že chci z toho našeho světa vidět co nejvíc, chci poznat nové zajímavé lidi, nové kultury a zvyklosti, zjistit, jak se ostatním lidem žije na opačné straně zeměkoule, než pocházím a taky toho co nejvíc ochutnat. Bylo to moje dobrovolné rozhodnutí, kdy jsem si řekla: “Nikčo jeť, jsi mladá, za pár let budeš chtít mít své zázemí, rodinu a stálou práci a už tohle nikdy nezažiješ.” No a tak se i stalo. Teď jsem už víc než půl roku na Novém Zélandu, v zemi, kterou jsem si vždy přála navštívit a poznat. Jenže to nebylo jen tak. S Novým Zélandem přišlo taky rozhodnutí, že budu žít v autě.

Ano čtete dobře. Žiju v autě. Žiju v autě se svým přítelem a je to naprosto super. A i když si často lezeme na nervy a jsme na sebe nepříjemní, tak i přesto se cítíme skvěle, svobodně a dobře. Každý den můžeme spát na jiném místě, zažívat něco nového a hlavně si svůj domeček vozíme pořád sebou. Připadám si tak trochu jako šnek. Ne jako tou rychlostí, ale tím domečkem, chápete.

I když už je to více než půl roku, co cestuju tímto způsobem, uvědomuju si, jak je to super. Člověk toho nepotřebuje tolik v životě, jak si myslí. Spoustu lidí si totiž žije v domění, že ve spoustě majetku najde štěstí, ale nakonec zjistí, že to nejsou věci, které ho dělají šťastným, ale jsou to právě zážitky, které mu zůstanou do konce života a nikdo mu je nevezme. V autě zažívám minimalismus, vše má své místo a všechno chce čas. To je další věc, kterou jsem se žitím v autě naučila. Všechno není ihned, z počátku to není perfektní a podle našich představ, ale všechno chce čas a postupně se to propracovává k útulnosti a dokonalitě.

Podle mého názoru by si každý jednou v životě, aspoň na chvíli, měl zažít ten pocit být s někým v autě, sdílet tak malý prostor, a zjistit zda jim to klape i za cenu že jsou spolu 24/7. Člověka to hodně utuží, pozná a třeba i zjistí, co nikdy netušil. Za mě to je skvělý způsob, jak cestovat, neřešit jestli mají v hotelech volné pokoje, ale prostě přijet tam, kde se vám to líbí a tam strávit nějaký čas. Myslím si, že moje rozhodnutí bylo správné a nikdy v budoucnu jej nebudu litovat. Naopak, už se těším na další zajímavá místa, která mě potkají a já je budu moct zažít.