Na kajaku napříč nejen novozélandskými jezery
V době, kdy jsme byli ještě v České republice, a už jsme měli potvrzená víza, jsme začali s představami, co bychom tu rádi všechno zažili. Jednou z věcí, která mezi ně patřila, byl kajak. Věděli jsme, že díky kajaku, který si budeme vozit všude sebou, můžeme vidět Zéland zase z jiné perspektivy.
Nemusíme se ohlížet na to, jestli je v dané lokalitě půjčovna kajaků, která by nás omezovala a zároveň stála hodně peněz. Kajak i se vším vybavením, co k tomu patří vozíme pořád sebou.
Kajak jsme sehnali kousek od Cromwellu, když jsme pracovali na třešních. Pamatuju si to naprosto přesně. Byla sobota, my sbírali třešně, jenomže to byl snad nejhorší den v práci, který jsme tam zažili. Hned od rána nás to tam štvalo. První jsme sbírali na stromech, na kterých jste ani okem žádné třešně neviděli, ale museli jste se prohrabat do středu stromu, abyste tam vůbec nějaké našli. No prostě paráda, kterou chcete. Když jsme s těmito stromy skončili, už jsme se těšili, že budeme sbírat na lepších stromech, na kterých si aspoň něco vyděláme. Jenomže to se nestalo. Přišli jsme ke stromům, které už se jednou sbíraly a ty třešně, co tam zůstaly, byly popraskané nebo špatné barvy. Takže další hrůza. Nebyli jsme jediní, kterým to ten den vadilo a proto jsme sbírali pomalu, třešně spíš jedli a nikam se nehonili, protože to nemělo cenu. Jednoduše řečeno, jsme na tu práci ten den rezignovali. Já jsem sbírala a můj kluk si sedl na žebřík a začal se dívat, jestli náhodou někdo nějaký kajak neprodává. Shodou okolností jeden český pár, který bydlel nedalo od Cromwellu kajak prodával. A bylo vyhráno. Napsali jsme jako první, nabídli cenu a odpoledne si jeli pro kajak.
Takže v závěru to vyšlo pěkně. Ten den jsme definitivně ukončili práci na třešních a za odměnu si koupili kajak. No není to nádhera? To byla. A už jsme měli kajak, abychom mohli prozkoumávat zdejší jezera z jiné perspektivy.
Byli jsme opravdu rádi, že jsme po dlouhé době sehnali kajak, který pro nás byl za přijatelnou cenu.
Nejlepší využití, které pro něj může na Zélandu byl, je jižní ostrov. Je tam spoustu jezer, klidných řek i částí zálivů, kde s kajakem můžete vyplout i za cenu, že by se vám něco stalo. Přece jenom s takovým plavidlem na moři není zas až taková sranda.
Kdo jste zrovna na Zélandu nebo se tu chystáte, a o kajaku přemýšlíte, uvedu vám pár tipů, kde kajak určitě využít.
První místo, kde jsme kajak vyzkoušeli bylo přímo v Cromwellu. Je tam spoustu míst, kde kajak využijete. Klidná voda, jste v centru Otaga, takže jsou okolo vás krásné hory a klid.
Dalším pěkným místem, které jsme využili pro naše plavidlo byla Clutha River. Řeka je dlouhá, takže si stačí najít jen pěkné místo, kde je snadný přístup pro kajak a vyrazit. My jsme na této řece byli v době, kdy jsme opouštěli Cromwell a mířili jsme za další prací do Roxburghu na sběr borůvek. Když píšu, že to byla řeka, určitě si nepředstavujte nějakou úzkou řeku, která nemá moc vody, nebo naopak divokou řeku, kterou můžete sjíždět na raftu. Řeky tady na Zélandu jsou hodně široké a dlouhé. Část, kde jsme byli my, byla s přehradou. Proto byla voda tak klidná.
Dalším krásným místem, kde jsme strávili slunečné odpoledne na vodě bylo v oblasti Glenorchy, nedaleko od města Queenstown. Krásné jezero Wakatipu, které lemuje celou oblast Glenorchy, okolo Queenstownu, až dolů ke Kingstonu vám nabízí průzračně modrou vodu a hory, které máte všude okolo sebe jako na dlani.
Pokud se budete pohybovat okolo Wanaky a já si myslím, že určitě budete, jelikož si ji zamilujete, ne jenom kvůli dvěma hodně známým trekům, které zde můžete jít, Istmus Peak a Roy’s Peak, ale taky protože je tam opravdu krásné prostředí. Za Wanakou, směrem k Roy’s Peaku se nachází oblast Glendhu Bay. Pokud vám vyjde počasí, nebude foukat a vy budete mít chuť provětrat znovu svůj kajak, je to další krásné místo, jak můžete strávit příjemné odpoledne plné odpočinku.
Jezero Mavora. Místo, kde se natáčely scény z Pána prstenů. Než k tomuto místu dojedete, bude vás čekat zhruba 40 km tzv. “Gravelky” (Gravel road = nezpevněná cesta, mnohdy s dírami a kamením). Když jsme k tomuto místu dojeli, těšili jsme se, že znovu oprášíme kajak, jenomže foukal tak nepříjemný vítr, že bychom z toho nic neměli. Proto vznikly pouze tyto fotky, dali jsme si kafíčko a užívali si krásu na souši.
Národní park, který se nachází v severní části jižního ostrova. To je Abel Tasman National park. Národní park, ve kterém se nachází jeden z vícedenních treků, které můžete jít, jak pěšky, tak plout na kajaku. V této oblasti se nachází hodně půjčoven s průvodci, kteří vás vezmou na krásná místa, které máte možnost vidět pravě z kajaku. My si v info centru našli pouze letáčky s mapkami, které části stojí za to, a projeli si je sami na vlastní pěst. Jelikož jsme v této oblasti neměli moc času, abychom to stihli celé projet, a měli jsme obavy z toho, že krosny s oblečením, jídlem, stanem i spacákem, a ještě s námi, nás neuvezou, rozhodli jsme se proto pouze pro projížďku k nejbližšímu ostrůvku, který se nabízel. Byl pěkný den, my měli všechno přichystané a při velkém přílivu mohli vyrazit. Všechno bylo fajn, cesta utíkala rychle, a my zhruba za půl hodiny dopádlovali na pláž. Odpočinuli si, dali si pivo na posilněnou a mohli vyrazit na protilehlý ostrov Adele. Tam jsme se nezdrželi dlouho a rozhodli se s pomalu zapadajícím sluníčkem vracet zpátky směrem k autu.
To víte, tak si pádlujete, když vám to okolí najednou připadá jinačí, než když jste odplouvali. Trošku jsem dostala strach, že jsme se ztratili, ale to nebyl ten problém. Chyba se stala malinko někde jinde. Asi chyba výpočtu nebo co? Jenže v tu ránu jsme pochopili, kde byla ta chyba. My se vrátili při odlivu. Proto mi to přišlo tak jiné. Takže, co teď, když vám dno kajaku dře o písek a vy nemůžete dál? No co se dá dělat. Vystoupit a tahat. Jste ale pořád po kolena ve vodě, voda je opravdu studená, za chvíli necítíte chodidla, jak vás studí, sluníčko už zapadlo, takže je vám větší zima, ale vy musíte jít dál. Mého kluka napadlo prostrčit pádlo úchytem na předku kajaku, a táhnout kajak za něj. Tahat jej asi 600 metrů (já chtěla taky, ale byl tak rychlý, že jsem ho sotva dobíhala), než jsme se dostali na souš, ze které už jsme kajak odnesli k autu.
Takže jaká rada zní pro vás? Zkontrolujte si kdy je odliv, nebo připádlujte dřív, ať se vám nestane, to co nám. Ale zase na druhou stranu, máte o čem povídat.
V národním parku Abel Tasman ještě zůstaneme, protože hned druhý den, potom co se nám stalo s odlivem, jsme našli další pěkné místo, kde jsme se mohli projet. Split apple rock. To byl náš cíl. Auto jsme nechali u pláže v místě Kaiteriteri, nachystali kajak a mohli vyrazit. I přesto že je to zátoka, vám to připadá jako otevřené moře, tím jak je to velké. Na menší vlnky, které s vámi houpají si zvyknete rychle a nemusíte se bát, že se vám něco stane.
Po chvíli jsme dopádlovali ke známému kamenu, který vypadá jako rozpůlené jablko. Byli jsme tam sami, nikdo neměl takový výhled na jablko jako jsme měli my. Udělali jsme si fotky, já musela vylezl k jablku, u kterého se nám zase stala taková menší příhoda, natočili jsme video a mohli plout zpátky.
Ještě k té naši příhodě. Když jsem se chtěla vrátit zpátky do kajaku po focení u jablka, zafixovali jsme kajak mezi dva kameny, abych mohla nastoupit. Jenomže kajak se nám tam zašprajcl, a když přišla menší vlna, nechyběl ani 1 cm a záď kajaku i s mým klukem by se začala potápět. Nakonec všechno dobře dopadlo, ale bylo to tak tak.
Posledním místem, které jsme navštívili před odjezdem z jižního ostrova byl French Pass. Krásně zelená krajina všude kam se podíváte, klidná voda a nikde nikdo. Pár domečků, pasoucí se ovce a klid. Nic víc.
I přesto, že ten den foukalo trošku víc, než na co jsme byli zvyklí, vzali jsme kajak a jeli jsme to zkusit. Stálo to za to. Měli jsme krásné výhledy, příjemně svítilo sluníčko a mému klukovi se podařilo chytit 3 modré tresky, které jsme si později připravili na večeři.
Když sebou máte kajak, je to super. Někdy vás to rozčilujeme, protože jste mokří, ale když můžete vidět, co ostatní nemohou, je to krásný pocit svobody. Já se vždycky kochala krajinou a můj kluk rybařil jako o závod.
A zase něco na závěr? Pokud budete mít možnost ke koupi kajaku, udělejte to. Opravdu to stojí za to. Dá vám to jiný rozhled.