Gisborne. Místo, které nám přirostlo k srdci
Když jsme v listopadu 2019 opouštěli oblast Bay of Plenty a přemýšleli jsme kam dál, v hledáčku jsme měli Gisborne. Jelikož jsme v tu dobu chtěli procestovat jinou oblast severního ostrova, nepřišel nám Gisborne nijak zvlášť zajímavý. Měli jsme málo času, nic moc nás podle internetu nezaujalo natolik, abychom tam jeli. Proto jsme se rozhodli Gisborne vynechat.
Když jsme ale v novozélandském podzimu uvažovali kam dál, věděli jsme, že spoustu lidí míří právě na zimu do Gisborne. A proč? Protože je známo, že právě tato oblast je nejteplejší z celého severního ostrova a dá se tak v klidu přečkat zima v autě a ušetřit tak za ubytování.
Teď máme září, v Gisborne jsme zhruba od poloviny června a tuto oblast jsme si zamilovali. A proč? Řeknu vám pár tipů a zajímavých míst, co právě v této oblasti můžete podniknout a zjistit, že i tato oblast stojí za to prozkoumat.
EAST COAST
Od Gisborne směrem nahoru podél východního pobřeží je hodně věcí, které můžete navštívit. Přes pláže, turistiku až místa na surfování. V místě Tolaga Bay najdete nejdelší molo na celém Novém Zélandu, kde můžete rybařit, zároveň se můžete projít k místu, kde se poprvé vylodil James Cook “Cook’s Cove”.
Jako každá světová strana severního i jižního ostrova, má i tato část svůj maják. Procházka k němu není moc dlouhá, jen si stačí vyšlápnout “pár” schodů a už si budete užívat krásného výhledu a třeba i východu sluníčka jako úplně první lidé na planetě zemi v nový den, jak vám všichni budou tvrdit.
Pokud už budete v této oblasti doporučuji všemi deseti východ sluníčka na hoře Mount Hikurangi. Právě na vrcholu této hory budete právě vy, kteří uvidí východ slunce jako první na celé zemi v nový den. O tomto místě jsem také psala článek, který si můžete přečíst ZDE.
MAHIA
Od Gisbornu směrem dolů na Napier stojí za to udělat si zastávku na poloostrově Mahia. Než tak ale dojedete, běžte se naložit do horkých pramenů Morere Hot Springs. Po severním ostrově je těchto míst spousta a bohužel tato oblast je tak turisticky žádaná, že je zpoplatněná. Prostředí, ale těchto horkých pramenů je zasazené v lese, proto i přesto stojí za to je navštívit.
Samotný poloostrov Mahia je pěkný na to, abyste tam strávili pěkných pár dní. Je tam spousta kempů zadarmo, kde můžete přespat, spoustu míst na surfování, kopec, ze kterého stojí za to pozorovat západ sluníčka a taky možnost, kde chytat langusty, jako jsme ji měli my. Tato jedinečná možnost se nám naskytla díky majiteli, kterého jsme poznali a u kterého pracujeme. I o tomto setkání a poznávání milých lidí jsem napsala článek s názvem “O tom, že dobří lidé stále existují. My je našli na Novém Zélandu.”, který si můžete přečíst ZDE.
KAWEKA FOREST PARK
Když jsme zrovna neměli co na práci, odjeli jsme s Kubou a Romčou do tohoto krásného parku, kde jsme zažívali to pravé dobrodružství. Od Gisborne k místu Makahu Saddle Hut Carpark je to zhruba 4 hodiny cesty, což není vůbec zlé, aby se někdo musel vymlouvat, že je to daleko a nebude to stát za to. Věřte mi, bude to stát za to! Odkaz na tento článek najdete ZDE.
WAIKAREMOANA LAKE
Jezero, u kterého jsme strávili jednu noc, provětrali náš kajak, dopádlovali k vodopádu a užili si tam příjemný den, jsme navštívili na zpáteční cestě do Gisborne, když jsme opouštěli Kaweka Forest Park. Po cestě k jezeru zjistíte, že se tam jede po “gravelce” (nezpevněná kamenitá cesta) a že tam není signál. To vám ale vůbec nemusí vadit, protože je tam tak pěkně, se spoustou možností, že signál ani potřebovat nebude. Užijete si tam tak přítomný okamžik a všechny vaše zážitky můžete sdílet s ostatními až na zpáteční cestě do města.
NAPIER
Po cestě z Kaweka Forest Parku jsme se zastavili v tomto malebném městečku. Malé město s pěknou promenádou u moře, všelijakými obchůdky, přes módu až pro obchůdek s Green Stonem (zelený kámen, který najdete pouze na Novém Zélandu. Původní obyvatelé z tohoto kamene vyřezávali tvary, které je měly ochraňovat. Pokud si jeden z takových to symbolů chcete koupit, a chcete aby vás ochraňovat, měl by vám ho koupit někdo a ne vy sami.), výborné sushi a antikvariát, ve kterém bych mohla strávit hodiny. Klasický antikvariát, který znáte z amerických filmů. Nejrůznější staré věci, které byly k prohlížení, ale také ke koupi. Šaty, které nosily dámy za první republiky, psaníčka, kapesní hodinky, brýle, prstýnky, staré nádobí, mince a spoustu spoustu věcí, které bych určitě k ničemu nevyužila, ale měla bych je jen pro ten pocit, že už to přede mnou někdo vlastnil a snažila bych si v hlavě vytvořit příběh, jaký tyto věci asi v minulosti vyprávěly.
NOVOZÉLANDSKÁ “RODINA”
A na závěr. Proč jsme se vlastně rozhodli zůstat tak dlouho v Gisborne? Už v červnu, kdy jsme tu začali pracovat pro agenturu jsme poznali majitele citrusového sadu, který nám později nabídl, abychom pracovali přímo pro něho. Nabídl nám zázemí, práci a vztah, který s tímto člověkem a jeho otcem máme je jako bychom byli rodina. Jsou moc milí, vzali nás na loď, kde jsme poprvé měli možnost ochutnat langusty a zažít ten pocit, jaké to je si je ulovit, pozvali nás na pravou novozélandskou večeři a chovají se k nám jako bychom byli součást jejich rodiny. Je to krásný pocit, když víte, že vám tohle někdo nabídne, protože chce a ne proto, že od vás očekává to stejné na oplátku. “Jak se chováš ty k druhým, budou se oni chovat k tobě.”
