Nejen o způsobu života lidí z latinské Ameriky, ale taky o tradici pití nápoje Maté

Když jsem poprvé měla možnost poznat lidi z jižní Ameriky, bylo to na třešňovém sadu v Cromwellu na Novém Zélandu. Měli jsme závěrečnou party na sadu k ukončení sezóny, a jelikož bylo těchto lidí převaha, hrála se jejich hudba. Mně to vůbec nevadilo. Líbilo se mi to.

Užívala jsem si styl jejich tance, cítila jsem energii, jakou vysílají do svého okolí, a jak si užívají přítomný okamžik momentu. Zamilovala jsem si to. Bylo mi to hodně blízké, a ani jsem netušila proč. Cítila jsem se s nimi svá, plná energie a života.

Tento pocit jsem znovu pocítila v Sydney, když jsem poznala partičku lidí z latinské Ameriky.

Když mě tito lidé poprvé pozvali na jejich party, měla jsem z toho trošku obavy. Měla jsem pocit, že se tam budu cítit jako černá ovce jejich velké, španělsky mluvící, rodiny. Mé obavy byly ale zbytečné. Ihned, co jsem se objevila ve dveřích, mě všichni přivítali ohlušujícím jásotem, a úsměvem na tváři. Hned jsem se cítila mnohem lépe a uvolněněji. Našla jsem svoji milovanou Vale, která měla taky radost, že mě vidí a já jsem od toho okamžiku věděla, že jsem jedna z nich.

Po první společné akci jsem si s nimi začala daleko víc rozumět. Brali mě mezi sebe, zvali mě na akce, oslavy a já jsem se s nimi cítila opravdu skvěle. Začala jsem se učit španělsky, znala základní fráze a poznávala jsem tyto lidi daleko víc do hloubky.

Snažila jsem se poznávat každého jednotlivce zvlášť. Každý měl svou osobnost, každý byl něčím specifický.

Často jsem si pokládala otázky typu, v čem jsou od nás Evropanů rozdílní. Jaká krev jim koluje v žilách, že mě to k nim tak táhne, co mě na nich fascinuje, a proč je mi s nimi tak dobře?

Zamilovala jsem si jejich hudbu. Pokud neumíte španělsky a nerozumíte textům písniček, podle melodie nepoznáte jestli je písnička veselá nebo smutná. Jestli zpívají o lásce nebo o rozchodu. Většina jejich písní jsou veselé. Když se jedná o lásku, je veselá. Když se jedná o rozchod dvou lidí, je veselá. Oslavují totiž příchod něčeho nového, nemyslí na to, co bylo, ale na to co je teď a co bude.

Když tančíte na latinskou hudbu, španělsky mluvící lidé tančí podle textu písní. Vnímají ho, a podle toho se pohybují. Když mě lidé vidí tančit, nevěří vlastním očím a nechápou, že nejsem latinka. Říkají mi, že moje pohyby a vnímání rytmu hudby by nerozeznali od člověka, kterému koluje v žilách latinská krev. Ptají se mě, kde jsem se tak naučila tančit, jestli mám vzdálenou rodinu v jižní Americe. A já pokaždé odpovídám stejně. “Ne, nerozumím španělsky. Nikde jsem se neučila takhle tančit. Jen vnímám rytmus hudby a tančím. Miluju to!” Pokaždé, co jsem doposud byla na akci podobného typu, užila jsem si to víc než na 100 %. Když jsem s těmito lidmi, nepotřebuji alkohol k tomu abych se bavila a užila si to. Stačí mi vidět lidi okolo sebe a jejich pohyby těla, vzrušení, vnímat jejich nadšení, poslouchat hudbu, a ta pozitivní energie k vám přijde sama. Prostoupí Vámi, a vy z ni můžete žít celou noc.

Z jejich způsobu života jde vidět, že si naplno chtějí užívat toho, co jim život nabízí. Nestresují se tolik, co bude, a jak to všechno dopadne. Užívají si naplno přítomného okamžiku, a taky mají na všechno spoustu času. Když se s nimi domluvíte na konkrétní hodinu, počítejte s tím, že budou mít minimálně 20ti minutové zpoždění. Pokud jim ale opravdu na něčem záleží a je něco opravdu důležité, berou to vážně a jsou na daném místě včas.

Milují dobré jídlo. A to téměř pokaždé sdílí s ostatními kamarády. Domluví se celá skupina, a uvaří si společnou večeři. Každý něčím přispěje, a hlavně, ve spoustě případů jídlo vaří a pečou sami.

Nejsou sobečtí. Podělí se s vámi o všechno, a když jim na vás opravdu záleží, snaží se vám pomoct a poradit ze všech sil.

Jsou hodně přátelští a pozitivně naladění lidé. Chtějí vědět o vaši kultuře, o vaši historii, o tom jaká je vaše země. Pokaždé co jsem byla s takovou partičkou lidí, nikdy jsem se necítila v nebezpečí, sama nebo odstrčená. Vždycky se ke mně chovali hezky a já jsem jim za všechno moc vděčná.

A teď poslední část, o které jsem vám chtěla říct. A to je nápoj Maté.

Člověka z latinské Ameriky zaručeně poznáte podle toho, že má v jedné ruce termosku s horkou vodou, a v druhé nápoj Maté. A co přesně tento nápoj je?

Tento čaj připravíte z lístků stromu cesmíny paraguayské, který je nejvíce rozšířený na území Argentiny, ale najdete jej taky v Brazílii, Chile, Uruguayi a Paraguayi.

Maté je známé tím, že obsahuje spoustu minerálních látek (hořčík, vápník, draslík, železo, křemík, fosfor), vitamínů (A, B, C, E, betakaroten), antioxidantů, a také alkaloid kofein. Má tedy pozitivní účinky na vaše tělo. Maté má výraznou hořkou chuť. Mně osobně chutná, tak jak je, ale někdo si do něj ale přidává například cukr nebo med.

Nejčastěji se Maté pije teplé, ale můžete jej smíchat například i s pomerančových džusem, přidat kostky ledu, a osvěžit se v horkých letních dnech.

Do hrníčku, nebo-li kalabasy, majitel Maté setu nasype jedno množství čaje Maté. Přikryje rukou a protřepe. A to z toho důvodu, že rozemleté lístky obsahují prach, který někomu může při pití čaje vadit. Někteří si jej tam přidávají záměrně víc. Záleží na každém. Po protřepání sesunete čaj na stranu, do úhlu 45 stupňů, a do prázdného místa pomalu nalijete malé množství horké vody. Následně ponoříte speciální brčko, přes které čaj pijete, které navíc obsahuje filtr, abyste jednotlivé částečky a prach z čaje nepili.

První, kdo čaj ochutná je ten, který čaj připravil. Je to z toho důvodu, že první dávka čaje bývá hodně silná. Kalabasa obsahuje 1-2 dl čaje. Po vypití, podáte kalabasu zpět člověku, který ho připravil, znovu se doleje voda, a čaj se předá dalšímu člověku. Po vypití čaje, za čaj neděkujete. Pokud poděkujete, znamená to, že už další čaj nechcete a stačilo vám to.

To důležité, co jsem Vám totiž neřekla je to, že Maté můžete pít buď sami, nebo tradičně ve skupině lidí, přátel. Čaj koluje od jednoho k druhému a pije se do té doby, než vám dojde voda v termosce. Pokud je dávka čaje dostatečně silná, můžete připravit další horkou vodu, a v pití pokračovat.

Já osobně mám pití čaje Maté spojené s mými latinskými přáteli. Je to jakási tradice a sociální zvyk lidí. Pokaždé, když s nimi piji Maté, cítím, jak mě to s nimi sbližuje a jsem jedna z nich.

Čaj můžete pít v jakoukoliv denní dobu, kdekoliv a s kýmkoliv. Já si nejvíc užívám tyto chvíle při západu sluníčka. Sedíte s partou kamarádů, jeden z Vás připraví Maté, povídáte si, pijete čaj a užíváte si poslední okamžiky dne, které pomalu končí.