Co jsme navštívili a na co se společně s námi můžete těšit?

Co jsme opustili Gisborne jeli jsme směrem Opotiki a Whakatane. Byla to dlouhá, ale pěkná cesta.

Jelikož nikam nespěcháme, rozhodli jsme se jet ještě jednou do města Rotorua a prozkoumat neprozkoumané. Večer předtím než jsme tam dojeli, jsme přespali v místě Kawerau, kde jsme věděli, že je kemp, ve kterém jsme byli už minulý rok.

Malý tip pro vás, kteří budete projíždět tímto místem, zastavte se v “Maurie Kjar Memorial Swimming Pool”, což je koupaliště . Plavecký bazén, termální prameny, horké sprchy a to všechno zadarmo. Najdete to v aplikaci CamperMate i WikiCamps.

Z tohoto místa jsme odjeli do místa Redwood Forest, kde si můžete zaplatit procházku v korunách stromů (30$ = 450 Kč), nebo se projít zadarmo stezkami přímo v lese. Nejvyšší strom je vysoký 75 metrů a byl vysázen v roce 1901. Pokud se půjdete projít lesem, užijte si ty stromy, tu atmosféru a ten klid. Stojí to za to.

• 

• 

• 

V okolí Rotoruy jsme strávili zhruba den než jsme odjeli k tajnému vodopádu, který se nachází mezi Rotoruou a Taupem. Tento tip na skvělý výlet a teplý vodopád, jsem dostala od Barči a Petra, kteří tam byli už v minulosti.

• 

• 

• 

A já vám o něm teď něco málo řeknu.

Mezi těmito dvěma místy se nachází jezero Ohakuri. A tam začne celá sranda. Dojet na určené místo, vzít kajak, obléct plavky, a může se jít na věc. Cestu tam jsme si užívali a pádlovali jsme pomalu, takže nám to zabralo zhruba 40-45 minut. Navíc jsme jednou zabloudili, takže jsme se kousíček museli vracet zpátky. Jak nám radil Péťa, až ucítíme, že je voda teplá, jsme na správném místě.

• 

• 

• 

https://www.google.co.nz/maps/place/Lake+Ohakuri/

Kajak jsme si přivázali ke stromu, sundali oblečení, vzali si cennosti sebou a mohli jsme vyrazit. První jsme si naivně mysleli, že to zvládneme suchou nohou, ale po chvíli jsme zjistili, že to nepůjde. Museli jsme do vody. Pozitivní bylo, že voda byla teplá, nebylo to tedy tak nepříjemné.

• 

• 

• 

• 

• 

Vodou jsme šli asi 10-15 minut, protože jsme šli pomalu, neviděli jsme do vody, takže jsme šli opatrně a nebylo kam spěchat.

Ke konci cesty jsme slyšeli burácení vody, která padala ze skály přímo dolů. Byli jsme úspěšně v cíli a mohli jsme si užít teplou vodu jen pro sebe. Nikde nikdo, jen my dva a vodopád.

• 

• 

• 

Čekala jsem ale, že voda bude daleko teplejší, nevadilo by mi kdyby tam dole někdo víc zatopil, ale i tak to byl zážitek, který jsme dřív nezažili.

Padající vodou jsme si nechávali masírovat záda a ve výsledku jsme byli rádi, že jsme vodopád našli a mohli si jej naplno užít.

• 

• 

• 

Cesta zpátky utekla rychleji, ale po vylodění jsme začali pociťovat únavu. Přejeli jsme k dalším teplým pramenům a tím bylo místo Butcher’s Pool. Příjemné místo na odpočinek i vykoupání.

K večeru jsme se ještě zajeli podívat k jezeru Tarawera, kde jsme si užili nerušený klid, žádný signál a západ sluníčka.

• 

• 

No a co nás čeká dál? Cestou na Coromandel se chceme zastavit v Tauranze, užít si krásné pláže a trošku odpočinku, než se vydáme dál.

Dále nás čeká spodní část Northlandu, potom pojedeme podél západního pobřeží na Raglan, New Plymouth a dolů k Wellingtonu, odkud se dostaneme zpátky na jižní ostrov.